Lavorazione
dell’ icona
L’inizio del lavoro
della pittura è accompagnato dalla preghiera e dalla meditazione: come si apre
il libro della Scrittura, l’icona si deve aprire per “scrivervi” la storia
della salvezza.
Le nostre icone sono
scritte a mano, secondo la tecnica classica e antica. Le tavole sono di legno
stagionato, compatto, poco resinoso e privo di nodi: i legni più usati sono il
tiglio, l’ontano, il faggio e la quercia. Per alcuni tipi di icone la tavola rimane
liscia, in altri la tavola viene piallata e scavata, cosicché l’immagine si
viene a trovare in una “culla” scavata nella parte centrale della tavola e ai
lati si forma una cornice sporgente chiamata “kovceg”. Nelle tavole più grandi,
sul retro, vengono incastrate in apposite scanalature delle traverse di legno
più duro (zeppe), per evitare la deformazione della tavola a causa
dell’umidità.
Ricopriamo la tavola
con un tessuto che incolliamo con la colla di coniglio, su cui stendiamo strati
di colla e gesso (il cosiddetto Levkas – base). Dopo la sua essicazione la
smerigliamo e lisciamo perfettamente.
Sulla tavola
preparata incidiamo le linee fondamentali dell‘ immagine. Sulla superficie che
deve essere dorata stendiamo uno strato di bolo armeno, sul quale applichiamo
una lamina di oro zecchino di 23 ¾ carati. L‘ oro può essere decorato in vari
modi, ad esempio con l’incisione, la brunitura, la coniatura.
Per dipingere usiamo
pigmenti naturali di qualità, che fissiamo con emulsione acquosa con tuorlo
d’uovo ed aceto oppure vino bianco. I pigmenti in polvere sono di origine
vegetale oppure animale, terre o minerali. I colori li stendiamo dalle tonalità
più scure alle più chiare, dalle superfici più grandi ai particolari sempre più
elaborati. Prima mettiamo colori sullo sfondo, poi sui vestiti e per ultimi
scriviamo i volti. I punti più luminosi delle vesti sono spesso sottolineati
con l’ “assist”, oro in strisce sottili.
Su ogni icona
scriviamo il nome del santo rappresentato; l’ iconografo certifica di avere
“scritto col colore” quanto nella Scrittura è “scritto con parole”: quanto è
raffigurato nell’immagine è veramente presente e partecipa alla liturgia
celeste.
Dopo un periodo di
essicazione fissiamo l‘ immagine con la vernice gomma lacca.
Consigliamo di far
benedire l‘ icona dal sacerdote. Attraverso la Chiesa
e la benedizione del
sacerdote, è l’opera dello Spirito, che rende questa tavola dipinta un
“sacramentale”.
Technika psaní ikony
Psaní ikony je vždy doprovázeno
modlitbou a meditací. Tak jako je otevřena kniha Písma, musí se otevřít také
ikona, aby do ní byly vepsány dějiny spásy.
Naše ikony jsou psány ručně,
klasickou starobylou technikou.
Desky jsou vyrobeny z kvalitního dobře vysušeného dřeva, nejčastěji lipového, olšového, bukového nebo dubového.
Pro některé typy ikon deska zůstává plochá, u některých vyhloubíme
centrální část desky, čímž vznikne po jejím obvodu vystouplý rám - tzv. kovčeg.
Desky pro větší ikony jsou ze zadní strany opatřeny žlábky a příčnými lištami
z tvrdého dřeva, které brání deformaci desky při změně její vlhkosti.
Pomocí králičího klihu na desku
nalepíme plátno. Na něho pak v mnoha tenkých vrstvách nanášíme tzv. levkas, což
je kliho-křídový podklad. Po jeho vysušení desku dohladka vybrousíme.
Na takto připravenou desku přeneseme
základní obrysy obrazu. Na plochy, které mají být vyzlaceny, naneseme vrstvu
tzv. arménského bola a přilepíme plátky zlata (23 ¾ karátů). Zlato
dále můžeme různými způsoby zdobit, např. vyrýváním, leštěním atd.
Pro namalování obrazu používáme
vybrané přírodní práškové pigmenty, které smícháme s vaječnou emulzí
připravenou z vaječného žloutku a octa nebo bílého vína. Práškové pigmenty jsou
původu rostlinného či živočišného, z různých typů hlíny nebo minerálů. Barvy
nanášíme od nejtmavších ke světlejším, od velkých ploch ke stále více
propracovaným detailům. Nejprve vybarvujeme pozadí, potom oděvy a jako poslední
píšeme tváře. Nejsvětlejší místa oděvů jsou často zvýrazněna jemnými proužky
zlata – tzv. assist.
Na každou ikonu zapíšeme jméno
znázorněného svatého. Tím ikonopisec potvrzuje, že barvou napsal, co je v
Písmu napsáno slovy; co je znázorněno na obrazu, je skutečně přítomno a má účast
na nebeské liturgii.
Po dobrém vysušení obraz fixujeme
přírodní pryskyřicí – tzv. šelakem.
Doporučujeme Vám nechat si ikonu
požehnat knězem. Činností Ducha svatého, prostřednictvím Církve a kněze se
tato malovaná deska stává svátostinou.
